Debakl! Čeští fotbalisté včera podlehli v Rostově v přípravném utkání Rusku 1:5.
Těžko předvídat, zda strahovská generalita zareaguje na hrůzný výkon české reprezentace okamžitě a s trenérem Karlem Jarolímem se po výprasku v přátelském duelu v Rusku už párat nebude, po výbuchu v Rostovu by ale konat měla. Ostudné vystoupení, které jen díky domácímu milosrdenství skončilo celkem lichotivou porážkou 1:5, po něm volá, jestliže nemá český fotbal zabřednout v říjnovém pokračování Ligy národů do ještě většího marasmu, než v jakém se topí.
Změny v sestavě trenér avizoval, ale že jich udělá hned sedm a sám si i tím řekne o další direkt mezi oči? "Byly vynucené, ale i nevynucené," glosoval trenér Jarolím rošády, které na rozdíl od kouče sborné provedl. Stanislav Čerčesov sice změny také sliboval, jenže nakonec postavil obdobnou jedenáctku, která vstoupila v Turecku vítězně do Ligy národů. Dokonce i nejlepší střelec domácího týmu na nedávném světovém šampionátu Denis Čeryšev byl mezi sedmi Rusy hrajícími v pátek v Trabzonu, i když ho Ruská antidopingová agentura začala vyšetřovat kvůli dopingu. "Byla to injekce s obohacenou krevní plazmou kvůli urychlení léčby," popřel podezření ruský fotbalový svaz. Sbornou ovšem v Rostovu přivedla do euforie injekce, o kterou se postarala sama. Tedy sama... Česká obrana, která hořela jako papír i přesto, že se po výbuchu s Ukrajinou vrátil trenér znovu ke čtyřčlennému složení a ve snaze oživit skomírající duch mužstva do sestavy zařadil hned šest slávistů, ho k tomu sama vybídla. Nejdřív stačila kolmice na Alexeje Ionova a zdání stoperů, že by mohlo jít o ofsajd. Nešlo, takže Ionov tváří v tvář Tomáši Koubkovi samo sebou nezaváhal. Anton Zabolotnyj si za čtvrt hodiny počínal stejně, i když v jeho případě se po výkopu gólmana Andreje Luňova nejspíš o ofsajd jednalo. Ázerbájdžánec Aghajev ho však nepískal, Radim Řezník se nechal od balónu odstavit jako kluk a český tým dostal druhou ránu do vazu. A po půlhodině byl český zmar dokonán úplně, protože Jan Bořil složil v šestnáctce střelce druhého gólu Zabolotného, a nemohlo tudíž následovat nic jiného než penalta a třetí inkasovaná branka. Penaltu proměnil Ionov a vstřelil svůj druhý gól v zápase.
Pomalí, nedůrazní, nepřesní Češi, kteří si vůbec nerozuměli a chybovali, jako by se viděli poprvé, přitom museli mluvit o ruském milosrdenství. Soupeř je přehrával ve všem a z fotbalu je školil, takže po poločase hrůzy mohl zápas skončit daleko větší pohromou. Ionov a spol. další gólové šance měli, ale protože je neproměnili a po změně stran už Rusové na dlouhé minuty zvolnili a ubrali, dopachtili se Češi k čestné trefě, kterou dal Tomáš Souček. Ta ovšem domácí tým popudila natolik, že sám přidal další dvě. Trefili se ještě Alexander Jerochin a Dmitrij Poloz. I tak byl pětibrankový výprask pro Jarolímův tým ještě hodně lichotivý.